Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Česká zemědělská univerzita v Praze
Přesto, že se populace zajíce polního nachází v rámci České republiky dlouhodobě na nízkých hodnotách, najdeme zde i honitby, ve kterých se zajícům myslivci intenzivně věnují a populace na jejich činnost, spojenou především s úpravami prostředí, reagovala v minulých letech pozvolným vzestupem. Jak se však nyní ukazuje, zajíci mohou čelit i další, zcela nové hrozbě, kterou představuje šíření rekombinantního viru myxomatózy. Myxomatóza je známa jako mimořádně agresivní choroba, která dokáže zcela limitovat populace králíka divokého a působí komplikace i v chovech králíka domácího. Přirozeně rekombinantní virus myxomatózy, který se adaptoval na zajíce, je však poměrně nepříjemnou novinkou. K prvnímu potvrzení tohoto kmene viru myxomatózy (ha-MYXV) došlo v roce 2018 u zajíce iberského v Portugalsku. Následně byl virus ha-MYXV potvrzen v roce 2024 na hranicích Německa a Nizozemska, konkrétně v části Vestfálska. Další, nynější zprávy o šíření, pocházejí z oblasti dolního Rakouska a z příhraničních oblastí, ze kterých může docházet k šíření na území České republiky. Z těchto českých honiteb nyní přicházejí znepokojivé zprávy o úhynech zajíců s příznaky, které se nápadně podobají projevům viru myxomatózy u zajíců.
Virus myxomatózy se u zajíců projevuje typickými otoky v oblasti očí, uší, pysku a nosu. Kůže je zduřelá a zanícená i na pohlavních orgánech a končetinách. Vznikají uzlovité kožní léze tzv. myxomy. Na kůži a sliznicích se tvoří krusta, puchýřky a strupy, což je patrné z níže přiložené fotografie, pořízené kolegy z Německa, kteří šíření virové nákazy dokumentují (Fischer et al. 2024). Celá publikace je dostupná na následujícím odkazu: https://wwwnc.cdc.gov/eid/article/31/8/24-1969_article.
Pokud se i v Českých podmínkách potvrdí, že se jedná o kmen ha-MYXV viru myxomatózy, lze očekávat intenzivní průběh nemoci zejména v lokalitách se silnou zaječí populací. O intenzitě šíření svědčí i data, dostupná z Německa, kde bylo v rámci první zveřejněné publikace testováno 104 zajíců a myxomatóza byla potvrzena u všech testovaných jedinců. Onemocnění se šíří především krev sajícím hmyzem (komáři), ale i přímým kontaktem mezi zvířaty či nepřímo kontaminovanými předměty. Panuje tedy předpoklad rapidního šíření viru v populaci zajíců i s možnosti zavlečení patogenu do nových oblastí lidskými aktivitami. To se potvrdilo při skokovém šíření z místa původního výskytu na Pyrenejském poloostrově do Střední Evropy.
V případě podezření na šíření viru myxomatózy (klinický nález, zvýšené úhyny) v nové oblasti (honitbě) je žádoucí kadávery uhynulých zajíců zaslat na laboratorní vyšetření nejbližší krajské veterinární správě, která zajistí vyšetření na tularemii, brucelózu a na myxomatózu. Vyšetření probíhá zdarma v rámci státního veterinárního dozoru, avšak je nutné informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu o úhynech a zajistit dopravu kadáverů na pracoviště KVS. Seznam KVS i s kontakty je uveden na následujícím odkazu: https://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/d0135. Výsledky prvních testovaných jedicnů budou dostupné pravděpodobně v termínu do konce měsíce srpna 2025. V případě pozitivního výsledku na myxomatózu je v dané oblasti (honitbě) nutné všechny nalezené uhynulé zajíce neškodně odstranit, nejlépe dostatečně hlubokým zakopáním.
SVS zároveň doporučuje chovatelům domácích králíků očkování proti myxomatóze.
Ing. Jan Cukor, Ph.D., Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Česká zemědělská univerzita v Praze
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.
MVDr. Petr Václavek, Ph.D., Státní veterinární ústav Jihlava
MVDr. Katarína Juhásová, Státní veterinární správa ČR
